PXP

Vypravěč: Na lesní mýtině v chatě pod hřebenem,

žil malý Smolíček s dobrákem jelenem.

Aby si v pustině ukrátil chvíli,

vymyslel brannou hru o závod k cíli.

Poslal vždy jelena natrhat brusinky,

a potom zavolal kámošky Jezinky.

Ty ho hned k jeskyni vlekly za pačesy,

Smolíček záhy však zařval jak na lesy.

Smolíček: Za hory, za doly

mé zlaté parohy,

kde se pasou?

Smolíčka Pacholíčka Jezinky nesou!

Jelen: Teď abych uháněl do stráně nahoru,

ten blbec už zase nezavřel závoru.

Mám já to po daru na stará kolena,

lítat furt po lese jak sova pálená.

Vypravěč: Pak jelen vyrazil zachránit Smolíčka

a jednu z Jezinek přitom kop do líčka.

Té ihned naskočil moncl jak jelito,

v místě kam dopadlo to sudo kopyto.

Byla to sice jen nešťastná náhoda,

z palouku rázem však zmizela pohoda.

Jezinka: Na lesní žínku si vztáhl své kopyto?

Víš-li ty surovče jak vůbec bolí to?

Teď už se nedivím že tvoje parohy,

rostou ti až někam do výše oblohy.

Jestli si i svou laň nakopal do líčka,

zahnula, a teď máš bastarda Smolíčka.

(Bastard) Smolíček: Že já tě Jezinko přetáhnu potěhem,

co na tom, že máma utekla s medvědem?

Jen příde říje zas jelen zadupá,

a maminek bude, že nestačí chalupa.

Však někdy zajdi k nám, ať vidíš co je zač,

takovej citově vyprahlej paroháč.

Jelen: Maminky budou, o to se postarám,

jen jestli ňáká z nich vydrží do jara.

Občas se snad každá prohřeší nevěrou,

a navíc potvory moc toho sežerou.

Proto je občas do lesa vyvedu,

procházkou na dostřel jednoho posedu.

Myslivci jsou sice slepí jak patrony,

zvládnou však potrestat splašený hormony.

A jak ztrestat Smolíčka Pacholíčka? Opíše projevy Grebeníčka!